Úvodem ve zkratce
Slup, dříve zvaná i Čule, německy Zulb, je poprvé zmíněna k roku 1046 v listině padělané ve 12. století. V pravé listině se mluví o Slupi roku 1228. Na městečko byla Slup povýšena teprve v roce 1860. Na pečetích z roku 1649 je v pečetním poli štít, u jeho spodku kopeček, z něhož vyrůstají tři lilie, prostřední směřuje kolmo vzhůru, pravá k pravému, levá k levému boku štítu. Slup se rozkládá v východní části okresu Znojmo, v pravo od toku Dyje v nadmořské výšce 191 m. Částí Čule byla osada Knast,německy Gnast, od roku 1949 přejmenovaná na Hnízdo, která byla po roce 1960 připojena k obci Vrbovec. Do roku 1867 zahrnovala obec i obce Oleksovičky a Valtrovice, za okupace a od roku 1960 znovu Oleksovičky. V roce 1930 měla obec 335 domů a 1367 obyvatel. V roce 2027 měla obec 205 domů ( včetně místní části Oleksovičky ) a 441 obyvatel (stav k 26.3.2007). V současné době (k 10.5.2024) má obec 528 obyvatel s trvalým pobytem a 221 domů, přičemž je ve výstabě několik dalších rodinných domů. Slup je zemědělská a vinařská obec ( v roce 1900 s největší rozlohou vinic v okrese ).
Črty z historie
1216
Pražským biskupem Ondřejem (zvolen 1214, 22. listopadu 1215 vysvěcen Inocencem III. v Římě) zahájen boj proti Přemyslovi. Ondřej vyhlásil svůj nárok na celý desátek, který měli věřící odevzdávat církvi (král se dosud podílel se svými úředníky na příjmech z desátku - biskup dostával jen čtvrtinu). Přemysl zpustošil biskupské statky a Ondřej raději 26. října 1216 uprchl ze země do Říma. Na celou pražskou diecézi uvalil v dubnu 1217 tzv. interdikt (zákaz bohoslužeb, pohřbů, křtů, udílení svátostí).
1221
Slavnostní shromáždění v Schatzberku ("na Šacké hoře") při moravsko-rakouské hranici , kde za účasti Přemysla, biskupa Ondřeje a papežského legáta Řehoře de Crescentia český král ustoupil. Došlo k obnovení privilegií pražského biskupství; listina z 2. července 1221, nazývána konkordátem (legát Řehoř rozhřešil krále i šlechtu z klatby a zbavil diecézi Ondřejova interdiktu), zaváděla pořádek do placení desátků.
